Chrám Svaté Moudrosti v Trabzonu, Turecko

Ikony » Chrámy a kláštery » Chrám Svaté Moudrosti v Trabzonu, Turecko

Pákistán – biskupové se obrátili na vládu: ne náboženské diskriminaci v učebnicích

Vzdělávání a formování myšlení mladých lidí jsou jedněmi z hlavních bodů, na které je třeba se soustředit, aby se Pákistán změnil, snížila se náboženská nesnášenlivost a podpořilo harmonické soužití a mír ve společnosti. Na základě tohoto předpokladu komise „Spravedlnost a mír“ pákistánské biskupské konference upozornila nového premiéra Naváze Šarífa – pověřeného složením nové vlády – na problém náboženské diskriminace v učebnicích a při výuce ve škole. Podle zprávy zaslané agentuře Fides komise také poznamenala, že nemuslimští studenti jsou na státních školách prakticky nuceni absolvovat islámská studia, což porušuje jejich nezcizitelná práva.

Podle studie, kterou zveřejnila komise „Spravedlnost a mír“ a zaslala ji rovněž agentuře Fides, 55 kapitol v 22 učebnicích používaných v Sindhu a Paňdžábu obsahuje nepravdivá, urážlivá a diskriminační tvrzení o náboženských menšinách.

Ve zprávě, kterou agentuře Fides poskytl Peter Jacob, výkonný ředitel komise, se uvádí, že zde existuje dilema mezi „vzděláváním a šířením nenávisti“ vzhledem k tomu, že texty uvádějí zkreslená historická fakta, vytvářejí u chlapců a dívek předsudky a podněcují nesnášenlivost vůči náboženským menšinám. Podle Jacoba je „tento přístup zjevně diskriminační vůči nemuslimským občanům Pákistánu a odporuje článkům 18, 20, 22 a 25 ústavy“. Komise uvedla, že se diskriminační tvrzení během let navyšují: v roce 2009 bylo v učebnicích 45 takovýchto případů, zatímco v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 122.

Upozorňujeme na to politické strany a státní instituce, řekl Jacob, neboť tento problém se týká oblasti lidských práv, svobody náboženského vyznání a vzdělávacího systému. Komise navrhuje, aby nová vláda přezkoumala vzdělávací politiku, a vyzývá k přijetí opatření na odstranění „předmětů, které jsou vůči menšinám diskriminační“. K tomu by měla být ustavena nezávislá komise vědců a historiků. Nemuslimským studentům by mělo být umožněno navštěvovat namísto islámských studií hodiny svého náboženství nebo alternativní předměty.

Zdroj: http://rodon.cz

Kosovo: Radikálny islam ako „tikajúca bomba“

Kosovo, ovplyvnené chudobou a nezamestnanosťou, zažíva zosilnenie radikálneho islamu. Jeho prívrženci žiadajú viac práv a provokujú tým protireakcie sekulárnych Kosovčanov.

Veriaci, ktorí sa nezmestia do mešity, sedia vonku pred vchodmi a na chodníku, ktoré sú obložené modlitebnými kobercami. Ampliónmi zosilnený hlas duchovného znie ponad nich na ulicu. Pri piatkových modlitbách v Prištine, hlavnom meste Kosova, nie je hlavná mešita schopná pojať tak veriacich, ako aj zvuk kázne, ktorú si prišli vypočuť.

„Nepriatelia Allaha vedú islamskú mládež do zmätkov“, varuje duchovný. Vymenúva alkohol, drogy a zhubný vplyv internetu ako časť jednej koncentrovanej akcie, „aby sa zastavila odstredivá sila islamu“. „Nemorálnosť je na vzostupe“, znie jeho diagnóza.

Netreba chodiť ďaleko, aby bolo vidieť dôkazy „nemorálnosti“. Neďaleko mešity posedávajú mladí muži a ženy pri káve a pive vo vyhlásených baroch v centre Prištiny. V blízkosti stoja nové pamätníky, ktoré hovoria o najnovšej minulosti Kosova. Veľká bronzová socha Billa Clintona, jeho ruka triumfálne zdvihnutá k pozdravu, zdobí jeden bulvár, ktorý nesie jeho meno. Bývalý prezident USA je tu oslavovaný ako hrdina, pretože v 1999 vyslal bojové lietadlá NATO proti srbským oddielom.

Konvertiti a hardlineri

Iný, nepriamy dôsledok konfliktu sa však dnes vníma s nedôverou: prísna forma islamu priťahuje konvertitov v celom Kosove. Vzostup tejto skupiny spochybňuje tradície a nároky tejto spoločnosti, ktorá je menej definovaná svojou islamskou vierou, ako svojou príslušnosťou k albánskej národnostnej skupine a jej proamerikanizmom. Do roku 1999 ešte úplne neznámi, sú títo nábožensky konzervatívni a hardlineri dnes jedna malá, ale čoraz zreteľnejšia skupina s prívržencami vo všetkých veľkých mestách a niektorých najchudobnejších oblastiach na vidieku. Bezpečnostní úradníci informujú, že tieto prísnejšie formy viery vyklíčili po vojne, ako dôsledok prílivu islamistických pomocných organizácií do Kosova a školenia lokálnych duchovných v arabských krajinách. Bezpečnostní experti hovoria o 50.000 prívržencoch tohto konzervatívneho islamu v Kosove. To je nezanedbateľný zlomok celkového moslimského obyvateľstva, ktoré sa odhaduje na cca 1,8 miliónov ľudí.

Diskriminácia zbožných

Niektorí duchovní a konvertiti však zviedli na seba pozornosť domácich tajných služieb. Táto nová generácia náboženských konzervatívcov hovorí, že sekulárna Ústava Kosova diskriminuje tých zbožných. Títo chcú uvoľnenie obmedzení pre náboženské symboly na štátnych školách, ktoré moslimským ženám a dievčatám zakazujú nosiť šatky.

Vzťahy medzi štátom a konzervatívcami sú utvárané neistotou a nevôľou. Obe strany sa odvolávajú na ľudské práva. „Keď niekto tvrdí, my máme slobodu náboženstva, nie je to pravda“, hovorí Shefqet Krasniqi, imám hlavnej mešity v Prištine. „My žiadame rovnaké práva, ktoré majú moslimovia v Londýne, alebo v USA.“

Minister vnútra Bajram Rexhepi naproti tomu hovorí, že medzičasom jeho ľudskoprávne pochyby zabraňovali pokusom tlmiť aktivity pravdepodobných islamistických hardlinerov. Informoval, že počas jeho úradovania ako predsedu vlády pred deviatimi rokmi sa pokúsil presadiť zákon proti „radikálnym sektám“. Avšak bol „internacionálmi“ od toho odhovorený – totiž úradníkmi misie OSN, ktorá od 1999 do 2008 pomáhala spravovať Kosovo.

OSN a EÚ podceňujú nebezpečenstvá

Behxhet Shala, vedúci najdôležitejšej organizácie ľudských práv v Kosove hovorí, že nebezpečie extrémizmu sa zo strany Spojených národov a EÚ podceňuje. „Dnes sú ‘internacionáli’ tu, avšak oni zasa pôjdu. A nechajú nás tu s tikajúcou bombou“, povedal Shala. Myslí si, že bieda v Kosove a priepustné hranice urobia krajinu úrodnou pôdou pre radikalizmus.

Rozpad socialistickej Juhoslávie bol skutočne sprevádzaný náboženským hnutím v regióne. Katolícka a ortodoxná cirkev v Chorvátsku a v Srbsku sú dnes silnejšie, ako boli pred vojnou v rokoch 1999. Kosovo pritom nie je žiadnou výnimkou. V celej krajine sa stavajú nové mešity, často financované darcami z islamských krajín.

Ramiqi na Mavi Marmara

Väčšina Kosovčanov sú moslimovia a vyznávajú relatívne uvoľnenú formu islamu, ktorá je formovaná osmanskou a mystickou sufistickou tradíciou. Hardlineri zdá sa sú viacej ovplyvnení arabskou interpretáciou viery. Oni sa sami opisujú ako obrancovia viery, ktorí kladú odpor prenikaniu „západného“ sekularizmu do Kosova.

Fuad Ramiqi, zástupca hnutia Baškohu hovorí, jeho zoskupenie súhlasí s verejnými protestmi a nenásilným odporom. Skupina sa sťažuje na zákaz nosenia šatiek na školách a proti významu kresťanských pamätníkov v Prištine. „To nemôže byť žiadny demokratický štát, ktorý mi predpisuje sekularizmus“, hovorí.

Ramiqi bojoval v rokoch 1990 v Bosne a bol na palube Mavi Marmara – lode s humanitárnou pomocou pre Palestíncov v pásme Gazy, ktorá bola izraelskou armádou v roku 2010 odchytená.

Útoky na kritikov

V nepravidelných odstupoch dochádza k útokom proti kritikom extrémistického islamu. Musli Verbani, bývalý imám, varoval v jednej kázni v roku 2007 svoju obec pred extrémizmom. Krátko na to bolo jeho zaparkované auto podpálené. Jeden muž z okolia bol pre tento prípad v januári 2011 odsúdený na 3 mesiace väzenia.

Iné útoky proti ľudom, ktorí sa vyslovili proti extrémizmu, neviedli k žiadnym zatýkaniam. Xhabir Hamidi, profesor pre islamské štúdie na Univerzite v Prištine a prominentný kritik Wahabitov, bol v roku 2008 maskovanými mužmi zbitý. Myslí si, že bol napadnutý pre svoje názory. Osman Musliu, imám z mesta Drenas, bol 2009 zbitý v mešite. „Stratil som vedomie a moja ruka bola zlomená”, informuje. „Ja som sa vždy vyslovoval proti Wahabitom v našom strede.“

Vysokopostavený policajný úradník, ktorý nechce byť menovaný povedal, že vtedy nebolo dostatok dôkazov, aby sa vzniesla obžaloba kvôli útokom na Hamidiho a Musliu.

Musliu a Verbani hovoria, že sú sklamaní z reakcií Islamského spoločenstva – zastrešujúcej organizácie, ktorá spravuje mešity v Kosove – na tieto útoky. Obaja sú toho názoru, že inštitúcie mali tieto útoky na svojich členov silnejšie odsúdiť.

Preklad: Juraj Borský, redakčně upraveno.

Zdroj: protiprudu.org

http://rodon.cz/

Špatné zprávy z Turecka: Chrám svaté Moudrosti a Studijský klášter změní svůj status?

Události posledních týdnů znepokojují jak většinu světových odborníků na dějiny antiky, starověku a Byzance, tak celý pravoslavný svět. Významné byzantské památky na území Istanbulu (Konstantinopole, Cařihradu), jež měly po staletí status muzeí, mají nově být uvolněny pro vznik muslimských mešit.

Chrám svaté Moudrosti bude první?

Podle zpráv informačních agentur turecký parlament přijal a studuje žádost, která navrhuje proměnu chrámu svaté Moudrosti v mešitu. Žádost o změnu statutu údajně podal dříve neznámý občan z města Kahramanmaraš v jihozápadním Turecku.

Chrám sv. Moudrosti (Hagia Sophia, Aya Sofia), postavený v 6. století za vlády východořímského císaře Justiniána I., sice po záboru hlavního města Byzantské říše Konstantinopole Turky v roce 1453 fungoval jako mešita, nicméně v roce 1935 byl prohlášen muzeem. V roce 1985 se zařadil mezi významné světové památky UNESCO.

Parlamentní komise, jež dostala žádost na starost, se jí bude v nejbližších dnech zabývat – údajně také zohlední „názory různých organizací a úřadů“.

Studijský klášter také možná bude mešitou

Pro dějiny pravoslavného mnišství je Studijský klášter stejně důležitý, jako pro dějiny mnišství západního klášter Clunyjský. Od 8. století se stal, mj. také díky záhy po celém „byzantském commonwealthu“ rozšířeném studijském typikonu (klášterních pravidlech), vzorem monasticismu.

Jestliže až dosud měl statut filiálky muzea chrámu svaté Moudrosti a spadal tak pod ministerstvo kultury Turecka, brzy má přejít pod správu Hlavní organizace vakufů. To znamená jediné – cesta ke změně statutu bývalého byzantského kláštera na mešitu je volná.

Studijský klášter, zasvěcený Janu Křtiteli, vznikl již v 5. století patriciem Studiem a v 7. a první polovině 8. století vystupoval jako důrazný odpůrce ikonoklastické hereze, prosazované silou po 150 let byzantskými císaři.

Osmané prosadili vznik mešity na území kláštera již v roce 1486. Klášterní prostory byly téměř zničeny během požáru v roce 1782 a restaurovány v roce 1820. Během zemětřesení v roce 1892 byl opět značně poškozen a v roce 1908 se propadla střecha hlavního chrámu; dodnes nedošlo k rekonstrukci.

Není pochyb o tom, že obě památky patří k objektům prvořadého historického významu a změna jejich role, tj. z muzeí na muslimské svatostánky, je může významně poškodit.

(vlastní zpráva)

Zdroj: s využitím informačních agentur

Další články naleznete zde.