Zobrazují se příspěvky se štítkemKultura. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKultura. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 4. ledna 2014

Mistr rajhradského oltáře: Nesení kříže (po roce 1415)


Krátce po vzniku tzv. Kapucínského cyklu začíná veřejně působit neznámý umělec pojmenovaný později jako Mistr rajhradského oltáře. V období narůstajících politických zmatků a počínajících husitských válek se umělecká produkce té doby přesouvá z neklidného centra království do poněkud odlehlejších jihočeských a moravských měst. Stejně tak Mistr rajhradského oltáře, poslední velký umělec gotické předhusitské malby, nepůsobil v Praze, kde byl umělecky vzdělán, ale na Moravě, v Brně nebo snad v Olomouci. Rajhradský oltář nepředstavuje jednolité dílo, přesto však na obrazech namalovaných samotným mistrem spatřujeme dílo rukou umělce evropského formátu zcela popírající tvrzení o provinciálnosti či vyčerpanosti českého umění v období před husitskými válkami. Mistr rajhradského oltáře dokazuje nejen nebývalý rozhled a invenci v rámci svého díla, ale i dokonalou autonomii a specifičnost svého výtvarného projevu, která snese jakékoli srovnání s nejvyspělejším soudobým uměním Evropy.

Malíř je sice ještě poplatný krásnému slohu z něhož vyšel, kompozice ještě zcela neopustila rytmické rozvržení plochy či symbolické postoje a typiku, přesto však jej malíř překonává důrazem na sdělnost a vyprávění. Rajhradský mistr neváhal rozdělit prostor na dva plány, oddělit popředí od pozadí, zejména pak ve výjevu Nesení kříže. Rovněž je neuvěřitelné, jaký smysl projevil pro realitu, jejíž pravý, nepřikrášlený obraz nám představuje očima skvělého pozorovatele a vypravěče.

Je nesporné že v díle Mistra rajhradského oltáře dosáhla česká a moravská gotická malba jednoho z nejvýznamnějších vrcholů, a právem se zařadila do celkového kontextu vývoje evropského umění.

středa 29. května 2013

Jan Damašský (Ióannés Damaskénos, kolem 650–750)

Život a dílo tohoto svatého mnicha spadá do období první vlny ikonoklasmu. Celý svůj život strávil na Blízkém východě, nejdříve v Damašku, hlavním městě umájjovského chalífátu, kde se narodil do vysoko postavené syrské křesťanské rodiny, poté v Palestině. Jeho předkové měli na starost výběr daní. Jako členové vyšší vrstvy byli pravděpodobně helenizovaní, a v tomto duchu Jan také obdržel své vzdělání. Životopisec uvádí, že jeho otec vykoupil z rukou Arabů zajatého mnicha Jana z Kalábrie a svěřil mu výchovu svého syna. Na umájjovském dvoře vstoupil do kontaktu s islámem, proti němuž se později ve svém díle vymezoval. Pro údajnou zradu mu byla uťata ruka, tu prý položil před ikonu Panny Marie a přes noc mu zázračně srostla. Druhého dne opustil Damašek, vzdal se funkce vezíra a odešel uctít svatá místa v Palestině. Stal se mnichem v klášteře sv. Sávy (Mar Sabas) v údolí Kedrónu poblíž Jericha a o něco později přijal kněžské svěcení. Na sněmu v Hierei roku 754 byl odsouzen (pod jménem Mansúr) spolu s patriarchou Germanem I. a Jiřím z Kypru.

Literární tvorba Jana Damašského vysvětluje a obhajuje ortodoxii (zejména závěry IV. všeobecného sněmu v Chalkedónu z roku 451), Jan je autorem homilií a liturgické poezie. Za nejznámější dílo je pokládán spis O pravé víře, náležející do většího celku s názvem Pramen poznání. Známé jsou i jeho homilie na mariánské svátky a kánony k významným slavnostem liturgického roku (např. na velikonoční vigilii). Do dějin ikonoklasmu se nesmazetelně vepsaly jeho tři Obranné řeči proti těm, kdo odmítají svaté obrazy.

čtvrtek 25. dubna 2013

Rerich Nikolaj Konstantinovič: Hunský hrob

Kotva a pramen


Výstava Diecézního muzea v kryptě katedrály na brněnském Petrově se zaměří na cyrilometodějské tradice a kostely sv. Klimenta na Moravě.
Výstava připomene úctu k slovanským věrozvěstům prostřednictvím míst a staveb, spojovaných už od pradávna s působením obou světců. Výstava představí kostely zasvěcené sv. Klimentovi (Klementovi), jehož ostatky kdysi věrozvěsti nalezli a z Krymu slavně přenesli do Říma. Kotva a pramen jsou atributy sv. Klimenta a zastupují Klimentovo zázračné získání vody a jeho mučednickou smrt.
Předpokládá se, že cesta obou světců s ostatky sv. Klimenta vedla přes území dnešní Moravy. Důraz bude na výstavě také proto položen na památky moravské, nacházející se zejména na území brněnské diecéze, na originální historické exponáty, obrazovou dokumentaci, tradice i legendy. Rozložení kostelů a míst, spojených s cyrilometodějskou tradicí bude dokumentováno názornými mapkami, které poslouží návštěvníkům výstavy ale také všem dalším zájemcům pro plánování konkrétních výletů.
Výstava je plánována na období od 6. června do 1. září 2013 a uskuteční se v historicky mimořádně cenném prostoru krypty katedrály svatých Petra a Pavla na Petrově.
Dalšími aktivitami Diecézního muzea v Brně budou tématické přednášky pro širokou veřejnost během roku 2013:
Křesťanství – tradice i současnost
Cyril a Metoděj, počátky křesťanské kultury na Moravě