Latinské slovo cantio znamená píseň a kancionál sbírku písní, většinou uspořádaných podle církevního roku.
Vánoční atmosféru navozuje několik
zajímavých exponátů, které hudebněhistorické oddělení Českého muzea
hudby vystavilo ve stálé expozici Člověk – Nástroj – Hudba. Jedná se o
notované i nenotované sbírky duchovních písní, tzv. kancionály,
uspořádané většinou podle církevního roku.
Oddíl vánočních písní patřil
k nejpočetnějším a často zahrnoval písně, které jsou dodnes známé jako
koledy. Drobná výstavka se zaměřila na nejslavnější barokní české
kancionály, neopomíjí však ani tradici starší. Chlumecký kancionál,
jeden z literátských zpěvníků z konce 16. století, překvapí svou
velikostí a vícehlasou úpravou skladeb. Z prostředí literátského
bratrstva v Ledči nad Sázavou pochází jen o málo mladší nenotovaný
kancionál. Tištěné kancionály reprezentuje kancionál Capella Regia Musicalis (1694) Václava Karla Holana Rovenského a kancionál vydaný v Amsterdamu roku 1659 Janem Amosem Komenským.
.
.
Přijďte si nad rozevřenými kancionály zavzpomínat např. na vánoční scénu ze slavného televizního seriálu F. L. Věk, kde zazněla úprava skladby Spanilé z archy holubičko z Holanova a Božanova kancionálu…
Výstavka se nachází v prostoru stálé expozice Českého muzea hudby.
Zdroj: z materiálů Národního muzea ČR
